Svet-Stranek.cz
Satalice ve století minulém a kousíček i v předminulém
SATALICE

Nádraží:Satalice ve století minulém a kousíček i v předminulém

Nádraží

Satalické nádraží vzniklo vlastně náhodou. Zní to možná trochu podivně, ale vzniklo jen díky zatrvzelosti a neústupnosti majitelů vinořského panství. Původní trať Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy totiž měla vést z Čakovic přes Vinoř a oboru směrem na Chvaly a tam se napojovat na trať tehdejší Severozápadní dráhy. Černínové, majitelé panství nechtěli připustit aby trať vedla přes oboru a tak podle nového projektu vedla trasa přes Kbely a za satalickým nádražím průkopem v pískovcovém podloží se napojovala na trať již výše zmiňované Severozápadní dráhy. Nádražní budova byla vystavěna a slavnostně uvedena do provozu 28.10.1872, kdy nádražím projel první vlak.. Součástí železničního prostoru byla i skladová budova, drážní váha a dva drážní domky. Jeden u závor směrem na Kyje a druhý u vyhýbek u mostu přes trať. Dle dostupných materiálů zde v v prvním období stavěly i rychlíky pro potřeby hraběte Černína, který zastával v té době vysokou státní funkci.Ve dvacatých letech mělo nádraží čtyři koleje. V dalších letech byly přistavěny vlečky do okolních podniků. Byl to zejména vlečka do pily a vlečka do továrny Arbor. Za okupace byla vybudována vlečka sloužící pro vojenské účely, vedla podél ulice U nádraží a sloužila k překládání cisteren z leteckým benzínem na speciální vozy a odtud byly odváženy na letiště do Kbel. Vlečka byla zrušena až v r.1987. Poslední vybudovaná vlečka byla do stáčírny plynu za fotbalovým hřištěm. Tato vlečka snad jako jediná slouží dodnes. V 70.letech byly u poslední koleje vybudováno velké překladiště písku, které sloužilo až do konce 80.let.
Musím zde zmínit i malou stavbu vedle staniční budovy. Jsou to bývalé záchodky, které nebyly vevnitř nikterak přepychové, ale jejich okolí bylo velice pěkně upravené, takže se dostaly i do filmu. Můžete je zahlédnout ve filmu „Trampoty oficiála Tříšky“, kdy při cestě na dovolenou stojí vlak na Satalickém nádraží. Přestože nádraží bylo vybudováno v roce 1872 bylo pořádně osvětleno až v r.1934. Do té doby se svítilo petrolejkama. S tím jak bylo zavedeno elektrické zařízení zmizel ze stanice i jeden po léta charakteristický zvuk. Byl to daleko slyšitelný zvuk signálních zvonků před příjezdem nebo odjezdem vlaků. Dost cestujících sataličáků na tento zvuk hřešilo, protože 3 údery ze Kbel znamenaly 5 minut a 4 údery z Prahy ještě o něco více, takže některý spáč se při tomto úderu ještě ve spěchu oblékl a vlak stihl. V době kdy ještě nebyl rozšířen rozhlas tak polední úder zvonku býval pro obyvatele obce jediným přesným údajem o tom kolik je hodin.
Ani satalickému nádraží se po dobu jeho existence nevyhnulo železniční neštěstí. To největší se odehrálo 20.prosince 1943 před 6.hodinou , kdy se na úseku mezi Satalicemi a Kbely srazily osobní vlaky č. 1111 a 1160 vezoucí nasazené , zejména mladé lidi na pracovní směny do blízkých továren. Následky nárazu byla zcela katastrofální. Na místě zahynulo 23 lidí, 110 osob bylo zraněno a 19 lidí na tyto zranění zemřelo v nemocnicích. Toto neštěstí se dostalo i do literatury, jenže Bohumil Hrabal ho ve svých Ostře sledovaných vlacích umístil raději do úseku ve skalách.
V dobách největší slávy jezdilo přes Satalice 14 párů osobních vlaků a několik desítek nákladních vlaků denně. Z nádraží odjíždělo až 1000 lidí do Prahy či do továren do Kbel nebo Čakovic. Po zavedení autobusových linek do Satalic a přes Satalice začalo nádraží ztrácet na významu . Většímu využití vlaku obyvateli obce pomohli paradoxně povodně v r.2002, kdy spousta lidí zjistila,že vlakem se dostane během 18 minut na Hlavní nádraží a stal se oblíbeným dopravním prostředkem zejména obyvatel z nové části obce. A i když trať přes Satalice byla zařazena do pražské integrované dopravy pod linkou S3, stejně jeho úpadek nadále trvá.Dnes už na nádraží nepotkáte výpravčího ani z výpravkou (plácačkou), ani s píšťalkou ale ani z červenou čepicí, nekoupíte si zde jízdenku a do čekárny se dostanete pouze v mrazivých dnech.
Pak už jen zbývá aby po instalování nového zabezpečovacího zařízení uzavřeli dopravní kancelář a je konec tomu klasickému krásnému nádraží. Jen nevím, proč tato stanice funguje jako zaškolovací, když se všechny funkce na nádražích ruší.
Nádraží ve 30.letech
Zaměstnanci nádraží v r.1921.Přednosta K.Čížek
Zaměstnanci nádraží v 60.letech.Přednosta J.Peterka
Nádraží na 1.máje 1963
Nádraží v roce 1985, V pozadí bývalá překládka písku
Nádraží na konci 90.let, těsně před rekonstrukcí. V té době se zde natáčel německý tv seriál a nádraží bylo přejmenováno na Pieschen
Z natáčení německého seriálu
Nádraží v roce 1949, tak jak ho zachytila kamera ve filmu - Rodinné trampoty oficiála Třísky
Záběr ze stejného filmu, jen je více vidět nádražní budova.Na obou snímcích jsou vidět i udržované toalety.
A tak vypadají toalety dnes.
Vlečka pro Kbelské letiště.Dnes je zde travnatý pás podél silnice.
návštěvníků stránky
celkem44 482